Hřebenovkou za šumavským Rákosníčkem
Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet… Tam někde bydlí Rákosníček, že jo? Patrně jsme zavítali do jeho království. Vyrazili jsme na krásnou šumavskou hřebenovku z Pancíře na Prenet a už od od prvních krůčků bylo jasné, že nás Slunce zrovna oslňovat nebude. Jo a taky jsme trošku zabloudili, teda „rozhodli jsme se prozkoumat i neplánovaná místa kolem hřebenovky“, ale to trošku předbíhám.
Vzhůru k prvnímu vrcholu… A pak ještě jednou!
No dobře, zas tak moc nepředbíhám. Naším prvním cílem byl Pancíř, na jehož vrcholu stojí horská chata s rozhlednou. Nahoru vede více cest, my jsme šli ze Špičáckého sedla a kopírovali jsme trasu lanovky, která bývá v provozu celoročně v určité dny v týdnu.
Nahoře celkem foukalo, a tak jsme se moc nezdržovali a pokračovali dále. Kromě toho, že jsme všichni nacvičovali sestavu na MS v breakdance (náledí), tak jsme si povídali, povídali, až jsme blbě odbočili. Naštěstí jsme si toho všimli celkem včas a nekonal se trapas, kdybychom došli zpět k autu, jen po vedlejší cestě. No nic, šli jsme tedy opět na Pancíř.
Já úplně nevěřím na náhody a myslím si, že vše má svůj důvod. Tak třeba kvůli tomuhle double výšlapu jsme nahoře objevili ikonické dveře do krajiny #welovešumava, které jsme na poprvé kvůli husté mlze přehlédli. Pár fotek na památku, ať máme co ukazovat vnoučatům, tentokrát již správně odbočit a elá za dalším dobrodružstvím!
Vyhlídka do Rákosníčkova údolí
Celá cesta se nesla v duchu buďto husté mlhy, kdy jsme dohlédli pouze pár metrů kolem sebe, nebo mrholení, občasného sněžení a místy silného větru. A i když jsme z vyhlídky mezi Habrem a Můstkem viděli podobná panorámata, jako opilec se zamlženými 4 dioptrickými brýlemi, bylo to skvělý a rád v takovémhle počasí chodím na hike. Proč?
Když se dobře oblečete, ani zima, ani to, že jste mokří od hlavy až k patě, vás nerozhází. Zato máte i turisticky profláklejší místa prakticky jen pro sebe a hory zahalené v mlze mají navíc strašné kouzlo. Dýchne na vás úplně jiná atmosféra a když do toho začne chumelit nebo třeba prosvitne sluneční paprsek, přijdete si rázem jako v pohádce.
Po červené z kopce a zase nahoru
Na Můstku jsme si vychutnali další „výhled“ a drželi se dál červené turistické značky, která nás provázela hřebenem. Musím říct, že kolem Prenetu je jeden z nejkrásnějších lesů, jaké znám. Teda alespoň ta část, kam jsme přes mlhu dohlédli. :)
Prenet byl taky posledním vrcholem téhle hřebenovky a my se vydali do údolí cestou necestou, občas i malou strží, zapadanou větvemi, abychom na kraji lesa zjistili, že jsme sešli na druhou stranu kopce, než jsme měli v plánu. No, drželi jsme se té červené až moc věrně.
Tak zase nahoru a pak hned dolu. :) Jako trénink kopců byl tenhle výlet rozhodně skvělej!
Zhasli nám, jedeme vlakem
Když jsme opět přešli hřeben na správou stranu svahu, čekalo nás už jen klesání a všichni jsme tak trošku nedůvěřivě očekávali moment, kdy přijde hattrick našeho bloudění. Mokří jsme už byli, po výšlapu od zříceniny Rumpelova mlýna i náležitě zabahnění a po necelých 30 km i unavení.
Původní plán byl uzavřít okruh opět ve Špičáckém sedle, ale vzhledem k tomu, že venku už nám pomalu zhasínali a my měli v nohách to, co bychom měli mít až u auta, počkali jsme si v Hamrech na vlak, kterým jsme se vrátili na parkoviště.
Teď přijde velký poselství na závěr
Spousta lidí by v tomhle počasí ani nevyšla. Spousta lidí by se po dvou zacházkách naštvala a byla negativní. Jsem rád, že mám kolem sebe kamarády, kteří dokáží zůstat pozitivní bez ohledu na to, jestli zrovna svítí sluníčko nebo prší a není vidět nad 5 metrů. Kteří vyšlápnou ten krpál, co zrovna sešli zase nahoru s úsměvem na tváři a i když bloudění asi nikdo nevyhledáváme, tak ví, že může přinést nové zážitky, se kterými jste nepočítali…
Bude to znít jako hrozné klišé, ale všecko je to o tom, jak si to nastavíte v hlavě. Buď můžete přijít nas…štvaní domů s tím, že jste promočení, ještě jste si dvakrát zašli a plakat, jak je svět nespravedlivej, nebo se k tomu postavit otevřeně, přijmout ty podmínky tak, jak jsou a užít si to s dobrou náladou!
Howgh.
Ubytování se psem na Šumavě
Šumava je nádherná a určitě stojí za několikadenní návštěvu. Pokud byste sháněli vhodné ubytování se psem, mrkněte se na článek, ve kterém jsem sepsal několik tipů a doporučení.
