Nejkrásnější místa v Dolomitech: 16 míst, které musíte vidět, kdy vyrazit + tipy na ubytování

Dolomity jsou jedním z nejznámějších a nejkrásnějších masivů italských Alp, který je dokonce zapsaný na seznamu UNESCO. A máme ho z ČR jen pár hodin jízdy autem!

Ať už jedete za turistikou, cyklistikou, lyžováním, ferratami nebo focením výhledů, které se vám vryjí do paměti pořádně hluboko, Dolomity si získají vaše srdce a nepustí!

Každé roční období je zde výjimečné a každý si tu přijde na své. Máte malé děti? Na ty nejhezčí výhledy vám pomůže lanovka. Máte teenagery? Vyzkoušejte společně nějakou ferratu. Toužíte po klidu bez turistů? Objevte některé z mnoha jezírek, ve kterých se zrcadlí okolní horské štíty.

Kdy vyrazit do Dolomit

Dolomity jsou celoroční destinací, ale každé roční období má úplně jinou tvář a nabídce něco jiného. Zatímco v létě se pravděpodobně budete všude prodírat davy turistů, na podzim vás okouzlí zlatavé modříny.

Jaro (duben–červen)

Duben a květen jsou v Dolomitech trochu loterie. Dole v údolích už kvetou louky, nahoře ještě leží sníh. To znamená, že některé vysokohorské trasy jsou stále zavřené, ale zároveň máte hory v podstatě sami pro sebe. My bychom toto období doporučili spíš pro zkušenější turisty, kteří umí vyhodnotit sněhové podmínky.

Červen je už jiná liga. Sníh se stahuje, louky hrají všemi barvami a turistická sezona pomalu začíná. Je to ideální čas, pokud chcete zažít klidnější Dolomity, než v létě. Nevýhoda? Počasí je stále nevyzpytatelné – jeden den slunce, druhý den přeháňky, které bývají časté.

Na co si dát pozor: Většina horských chat a lanovek zahajuje provoz až v polovině června.

Léto (červenec–srpen)

Všechny lanovky jedou naplno, horské chaty vaří o sto šest a dny jsou nejteplejší. Je to ideální čas pro turistiku a ferraty, protože sníh už zmizel i z nejvyšších sedel.

Počasí je poměrně stabilní, i když odpolední bouřky jsou běžné, teploty jsou příjemné (25–28 °C dole, 15–20 °C nahoře), a všechny lanovky i turistické trasy jsou otevřené.

Na co si dát pozor: Červenec a srpen (hlavně italský svátek Ferragosto) znamenají davy lidí na profláklých místech jako Tre Cime nebo Lago di Braies. Také je to období častých odpoledních bouřek – na túru se proto vyráží brzy ráno!

Podzim (září–říjen)

Fotografický ráj! Za nás je to absolutní vítěz. Bouřky už jsou spíše vzácností, teploty jsou stále velmi příjemné a i na nejprofláklejších místech už je trochu volněji. Od poloviny října se navíc modříny začínají barvit do zlatova, což vytváří tu ikonickou podzimní atmosféru.

Na co si dát pozor: Dny se krátí a rána už mohou být chladná. Některé lanovky končí provoz na konci září, jiné jedou až do listopadu.

Říjen je už riskantnější – počasí se může zhoršit, některé lanovky už zavírají a na vyšších místech může napadnout sníh.

Zima (prosinec–březen)

Dolomity v zimě, to je synonymum pro Dolomiti Superski a slavný okruh Sella Ronda. Perfektně upravené sjezdovky, slunečné počasí (Itálie má statisticky více slunce než Rakousko) a skvělé jídlo na svahu. Alta Badia, Val Gardena, Cortina d’Ampezzo – všechny tyto oblasti jsou propojené a nabízejí skvělé sjezdovky pro všechny úrovně.

A pokud jste fanoušci běžek, Dolomity mají stovky kilometrů upravených tras. Plus zimní turistika na sněžnicích je tady nádherný zážitek – tiché lesy, zasněžené louky a ty ikonické věže pokryté sněhem.

💡TIP: V roce 2026 Cortina d’Ampezzo hostí část zimních olympijských her.

Dolomity: Kde se ubytovat

Výběr základny je klíčový. Dolomity jsou rozlehlé a nechcete trávit hodiny v autě přejezdy. Obecně se jako výchoz bod doporučuje Cortina d’Ampezzo, která ale bývá dost drahá. My jsme zvolili městečko La Villa v regionu Alta Badia. Proč?

1. Poloha: Je to perfektní středobod. Jste kousek od průsmyků Valparola, Falzarego i Gardena.
2. Klid a zázemí: Oproti rušné Cortině je tu klid, ale nechybí skvělé restaurace a obchody.
3. Rodinná atmosféra: Ideální pro dovolenou s dětmi. Kousek od ubytka jsme měli dětské hřiště, výběh s koňmi i spoustu cílů pro krátké procházky po okolí.

💡TIP: Pokud hledáte ubytování v Dolomitech, doporučujeme rezervovat s předstihem, ať máte z čeho vybírat.

My jsme zvolili apartmán Ciasa Bel Marin – a s dětmi to dává smysl. Ráno si uděláte vlastní snídani (což šetří čas i peníze), večer můžete uvařit něco jednoduchého a nejste vázaní hotelovou večeří. Plus děti mají prostor, kde se můžou večer vyřádit, než jdou spát.

Paní majitelka je moc příjemná, dokonce jsme dostali v té době měsíc starý (nový) apartmán, který se nedávno dokončil. Dva balkóny s přímým výhledem na hory, velká okna, krásný interiér… Vůbec se nám nechtělo zpátky do ČR!

Velmi dobře jsou v této oblasti hodnoceny také tato ubytování:

• Appartamenti Les Viles
• Sportony Mountain Lodges
• Apt Bel Pre
• Apartment Sotmarin
• Ciasa Col Cuch
• Appartamenti La Sajun & Les Viles
• Mi Chalet

Místa, která vás v Dolomitech chytnou za srdce

Vybrat v Dolomitech ta nejkrásnější místa je téměř nemožný úkol – kamkoliv se podíváte, tam byste mohli strávit hodiny…

Passo Giau a Lago delle Baste

Průsmyk Passo Giau (2236 m n. m.) je jedním z nejkrásnějších a nejfotografovanějších sedel v italských Alpách. Auto jsme zaparkovali přímo v sedle na parkovišti a vydali se na túru směrem k Forcella di Giau.

Cesta není příliš náročná, i když pár „funících“ kopečků tam je, ale výhledy na okolní štíty vám vždy dobijí baterky. Cílem bylo Lago delle Baste – malé jezírko na náhorní plošině Mondeval. Když nefouká, hladina funguje jako dokonalé zrcadlo pro horu Monte Pelmo. Je to místo, kde si sednete do trávy a jen mlčky zíráte. Tady pochopíte, proč jsou Dolomity světovým unikátem.

Nejlepší na tomhle treku je fakt, že už na parkovišti se většina turistů vydává opačným směrem a na konci k samotnému jezírku sejde opravdu málokdo, téměř všichni pokračují po cestě několik desítek metrů vedle. Máte tak poměrně velkou šanci, že ho budete mít sami pro sebe.

💡TIP: Pokud byste chtěli, můžete vyrazit na okruh s místním průvodcem.

Cinque Torri

Jen kousek od Passo Giau leží Cinque Torri (Pět věží), skalní útvary, které vypadají jako prsty vypínající se k obloze.

Procházíte se mezi obřími skalními bloky, kde jsou dodnes zachované zákopy z první světové války (muzeum pod širým nebem). Byla zde totiž frontová linie mezi Itálií a Rakouskem-Uherskem.

Pokud si netroufáte na výšlap, nebo máte s sebou malé děti, lanovka vás vyveze z parkoviště až nahoru.

💡TIP: Využijte výletu na sněžnicích s místním průvodcem, včetně zapůjčení vybavení.

Seceda

Pokud byste měli v Dolomitech navštívit jen jediné místo a chtěli, aby vám doslova spadla brada, musí to být Seceda (2 519 m n. m.). Tenhle ikonický hřeben v přírodním parku Puez-Odle vypadá, jako by ho někdo vytesal sekerou a pak pokryl tím nejzelenějším sametem. Výhled na šikmý, trávou porostlý hřeben, který se láme do strmých srázů, je ikonický.

Zatímco z jedné strany se hora kolmo propadá do hluboké propasti, z té druhé pozvolna klesá v podobě rozlehlých horských luk, které jsou na podzim poseté kvetoucími ocúny. Právě tenhle dramatický kontrast „uříznuté hory“ a špičatých věží skupiny v pozadí dělá ze Secedy magnet pro fotografy z celého světa.

Jak se sem dostat a stojí to za to? Výchozím bodem je městečko Ortisei (St. Ulrich) v údolí Val Gardena. Odtud vás nahoru vyvezou dvě navazující lanovky. Nebudeme si nic nalhávat – cena zpáteční jízdenky (která se pohybuje okolo 50 EUR na osobu) vás možná zaskočí. Ale věřte mi, v momentě, kdy vystoupíte z horní stanice a uvidíte to panorama, na peníze zapomenete. Je to jeden z těch vzácných případů, kdy je realita ještě lepší než fotky na sociálních sítích.

Co nahoře dělat? Od lanovky vede pohodlná cesta k vyhlídce u kříže, odkud pořídíte ten slavný záběr hřebene táhnoucího se do dáli. Doporučuji ale nezůstat jen tam. Vydejte se po loukách směrem k věžím Odle, projděte se k chatě Pieralongia (kde mají úžasné domácí jogurty a mléko) nebo si dejte oběd na terase chaty Sofie s výhledem, který se neokouká. Prostor nahoře je obrovský, takže i když je u lanovky plno, stačí popojít pár set metrů a najdete si svůj tichý kousek trávy, kde si budete připadat jako v nebi.

Když jsme vyjeli nahoru, nejprve tam seděla hustá mlha, přes kterou nebylo nic vidět. Stačilo ale počkat necelou půl hodinku a postupně se nám odkryly všechny ty krásné výhledy. Víťa k tomu při čekání na ústup mlhy dostal od místní rangerky několik samolepek a my si v restauraci u lanovky dali za odměnu skvělou kávu. Prostě parádně strávený den!

Piz Ciampei a Lago di Valparola

Máme zkušenost, že výlety kolem komína bývají ty nejlepší. Kromě profláklých míst jsme tak často vyráželi i na „neznámé“ treky poblíž ubytka, kterými jsme vyplňovali volné chvíle.

Jedním z takových výletů byla i procházka kolem vrcholu Piz Ciampei, u kterého je jezírko Lago di Valparola.

Za celou dobu jsme nepotkali ani živáčka, slyšeli jsme jen bučení krav z povzdálí a jejich charakteristické zvony. Ty výhledy, které se nám ale postupně otevíraly, byly naprosto perfektní! Přistihli jsme, že jsme si několikrát jen tak sedli do trávy a kochali… A i po několika desítkách minut jsme neměli dost.

To jsou přesně ty chvíle, kdy zpomalíte, odpočinete si od přeplněných „instamíst“ a užijete si atmosféru místa na plno. Určitě doporučujeme i vám nakombinovat ta známější místa výlety kolem komína, kdy budete jen tak objevovat okolí.

Tre Cime di Lavaredo

Tři ikonické skalní zuby jsou pravděpodobně nejznámějším místem celých Dolomit. Klasický okruh kolem nich (cca 10 km) je fyzicky nenáročný a užijete si opravdu nádherné výhledy.

Počítejte s drahým vjezdem na vysokohorskou silnici (cca 30 EUR/auto) a tím, že parkoviště u chaty Auronzo se v sezóně plní už v 8 ráno.

Vyrazte na túru proti směru hodinových ručiček. Většina lidí jde opačně. Cílem je chata Rifugio Locatelli, odkud je na „Tři zuby“ ten nejklasičtější pohled. Pokud si přivstanete na východ slunce, skály jsou pod krásným oranžovým světlem a vy budete mít hory chvíli téměř sami pro sebe.

💡TIP: Zažijte dobrodružství na sněžném skútru od jezera Antorno až k horské chatě Rifugio Auronzo na úpatí Tre Cime.

Lago di Braies

Smaragdové jezero, ve kterém se zrcadlí masiv Croda del Becco a na kterém se můžete projet na dřevěných pramicích. Je to rozhodně jedno z nejnavštěvovanějších jezer v Itálii, počítejte tak s poměrně velkým náporem (Insta)turistů.

V hlavní sezóně (červenec–září) je vjezd do údolí regulován a parkování je nutné rezervovat online předem! Pokud nemáte rezervaci, musíte nechat auto daleko a dojet k jezeru kyvadlovým autobusem.

💡TIP: Nezůstávejte jen u hotelu. Obejděte jezero celé dokola (cca 1 hodina). Na protějším břehu turistů výrazně ubývá a vy si užijete trochu klidu. Případně vyrazte za horšího počasí nebo brzy ráno.

Marmolada

Nejvyšší hora Dolomit (3 343 m n. m.) je úplně jiný svět. Zatímco z jihu vypadá jako obří vápencová stěna, ze severu ji pokrývá ledovec.

Tři úseky lanovky vás vyvezou z Malga Ciapela až na stanici Punta Rocca (3 265 m n. m.). Nahoře je vyhlídková terasa, odkud za jasného dne vidíte až do Benátek.

Historie: Ve stanici Serauta (přestupní stanice) navštivte Muzeum Velké války, které je nejvýše položeným muzeem v Evropě. Je to mrazivé svědectví o bojích v ledu a sněhu.

Piz Boè

Chcete si vylézt na „třítisícovku“, ale nejste horolezci? Piz Boè (3 152 m n. m.) je považována za nejsnadněji dostupnou horu této výšky v Dolomitech.

Lanovka vás vyveze na Sass Pordoi („Terasa Dolomit“), odkud už je to na vrchol jen cca 1,5 hodiny chůze. Nahoře na vás čeká malá chata Capanna Piz Fassa.

Je to fuška, ale ten pocit, že máte svět u nohou, je k nezaplacení

Lago di Sorapis

Tohle jezero si vás získá tyrkysově mléčnou barvou, kterou způsobuje vápencový prach z ledovce. Nad ním se tyčí skalní věž „Dito di Dio“ (Boží prst).

Na rozdíl od Lago di Braies se sem nedostanete autem. Čeká vás středně náročná túra (cca 2 hodiny jeden směr) s několika exponovanými úseky zajištěnými lany. Není to procházka v žabkách!

Koupání je zde přísně zakázáno kvůli ochraně místního ekosystému.

Val di Funes

Pokud jste někdy viděli fotku malého kostelíka na zelené louce s ostrými štíty v pozadí, bylo to pravděpodobně tady.

Údolí Val di Funes je domovem dvou ikon: kostela Santa Maddalena a osamoceného kostelíka San Giovanni in Ranui. Pozadí jim dělá dramatická skupina Odle (Geisler).

Lago di Carezza

Malé, ale krásné jezírko přímo u silnice pod masivem Latemar.

Říká se mu „Duhové jezero“ díky barvám, kterými hraje jeho hladina. Bohužel je okolí smutnou připomínkou bouře Vaia (2018), která zde zničila miliony stromů. Pohled na ležící kmeny a nově rašící les je silným zážitkem o síle přírody.

Okruh kolem jezera je krátký, ideální zastávka na 30 minut.

Rittenské přírodní pyramidy

Geologická kuriozita kousek od Bolzana. Jde o vysoké hliněné věže, které na svých špičkách balancují velké kameny („klobouky“), chránící je před deštěm. Vypadá to jako dílo mimozemšťanů.

Z Bolzana se můžete vyvézt lanovkou do městečka Soprabolzano a pak se projet historickým vláčkem. Skvělý výlet, když si chcete odpočinout od náročných túr.

Lago Federa

Zatímco Lago di Braies je navštěvované celoročně, Lago Federa pod stěnou Croda da Lago je králem podzimu. Celé jezero je totiž obklopeno modříny. V druhé polovině října se stromy zbarví do zlatava a v kombinaci s modrou vodou je to dokonalé divadlo pro vaše oči. U jezera je útulná chata, kde vaří výbornou polentu.

Alpe di Siusi

Největší louka Evropy.

Zvlněné zelené moře, ze kterého trčí skalní masiv Schlern. Alpe di Siusi je největší vysokohorská pastvina v Evropě. Je to ráj pro rodiny s dětmi a cyklisty.

Vjezd autem nahoru je přes den (9:00–17:00) zakázán, pokud nemáte rezervaci v hotelu přímo na louce. Musíte nechat auto v Seis am Schlern a vyjet lanovkou. Nejkrásnější je to tu brzy ráno, kdy se na louce válí mlha.

Aktivity pro každého, aneb co dělat v Dolomitech

Dolomity nejsou jen o turistice. Ať už máte rádi adrenalin, vytrvalostní sport nebo třeba odpočinek v krásném prostředí, v italských Alpách si určitě přijdete na své.

Via ferraty

Dolomity jsou kolébkou via ferrat (zajištěných cest). Původně vznikly během 1. světové války, aby vojáci mohli bezpečně přesouvat zásoby a děla přes kolmé stěny. Dnes je to ráj pro všechny, kteří si chtějí okořenit klasickou turistiku.

Bezpečnost především: Vždy si zkontrolujte předpověď počasí. Určitě nechcete zůstat viset na ocelovém laně během bouřky.

Co potřebujete: Sedací úvazek, ferratový set s tlumičem pádu, helmu a ideálně i rukavice. Pokud nemáte vlastní, v každém větším městečku (Cortina, Corvara, Arabba) jsou půjčovny. Cena setu na den se pohybuje kolem 15–20 EUR.

Pro začátečníky (A/B): Skvělým startem je Gran Cir nad průsmykem Gardena. Je to spíše zajištěná chodecká túra s pár lezeckými úseky, ale ten výhled z vrcholu při východu slunce je naprosto magický. Další nádhernou a lehkou trasou je ferrata pod vodopády Cascate di Fanes u Cortiny – zážitek projít přímo „pod vodou“ je nezapomenutelný.

Pro pokročilé (C/D): Pokud si věříte, zkuste Ferrata Tridentina (Pisciadù) v masivu Sella. Je to jedna z nejoblíbenějších (a nejfrekventovanějších) cest s visutým mostem na závěr.

Nejdelší zipline v Evropě

Proleťte se po nejdelší evropské zipline v San Vigilio di Marebbe. Vzlétnete z výšky 1 600 metrů a garantuju vám, že tyhle výhledy a zážitek už vám nikdo nikdy nevezme.

Let balónem

Pokud byste neměli dost adrenalinových zážitků a výhledů, v městečku Bruneck můžete vyrazit na let horkovzdušným balónem.

Dolomity na kole

Cyklistika k Dolomitům patří stejně neodmyslitelně jako pizza k Itálii. Ať už jste „silničář“ v upnutém dresu, nebo rodina na výletě, najdete si to své.

Rodinná cyklostezka (Tip pro děti): Chcete si užít kolo, ale nechcete šlapat do kopce? Zajeďte do Innichenu (San Candido), půjčte si kola a jeďte po cyklostezce do rakouského Lienzu. Trasa měří cca 44 km, ale vede neustále mírně z kopce podél řeky Drávy. Cestou je továrna na oplatky Loacker (zastávka povinná!) a zpátky do Itálie se i s kolem pohodlně svezete vlakem. Tohle je nejoblíbenější cyklovýlet pro rodiny v celém regionu.

Silniční cyklistika (Pro makáče): Dolomity jsou Mekkou silniční cyklistiky, často se tudy jede Giro d’Italia. Vyšlápnout si legendární průsmyky jako Passo Pordoi, Passo Giau nebo Passo Sella je otázkou cti. Pokud se sem chystáte v červnu nebo září, pohlídejte si termín Sella Ronda Bike Day, kdy se silnice kolem masivu Sella zavřou pro auta a patří jen cyklistům.

E-bike revoluce (Pro požitkáře): Elektrokola zpřístupnila hory všem. V Alta Badii funguje skvělý systém „E-bike sharing“. Nahoře na kopci si půjčíte kolo, projedete si panoramatickou trasu po hřebeni a kolo vrátíte u jiné chaty. Nemusíte se dřít do těch nejprudších kopců, a přitom se dostanete dál než pěšky.

Wellness

Místní wellness kultura je pojem sám o sobě a upřímně – není nic lepšího, než se po celodenním dobýváním vrcholů naložit do vířivky nebo zrelaxovat v sauně.

Standardem tu bývají infinity bazény, kde hladina vody splývá s horizontem hor, a panoramatické sauny, kde místo do zdi koukáte prosklenou stěnou přímo na zapadající slunce nad horským masivem. V září, kdy už je venkovní vzduch k večeru štiplavý, je ten kontrast horké páry a chladných hor naprosto návykový.

Odpočiňte si v oblíbených hotelech s vyhlášeným wellness:

• Viel Nois Guest House
• Turmchalet
• Hotel Valentinerhof
• Alp & Wellness Sport Hotel Panorama

Pokud chcete vyzkoušet něco ryze lokálního, ptejte se po senné koupeli (bagni di fieno). Je to prastará tradice sedláků, kdy vás zabalí do fermentovaného alpského sena plného bylinek (arnika, hořec, mateřídouška). Nejenže to nádherně voní, ale teplo a byliny dokonale vytáhnou únavu ze svalů, takže druhý den ráno vyskočíte z postele jako znovuzrození.

Pokud vaše ubytování nemá wellness, nezoufejte. Navštivte veřejné lázně QC Terme v Pozza di Fassa (luxusní zážitek) nebo vodní svět Cron4 u Brunecku, který je vyhlášený svými saunovými ceremoniály a mnohem příznivější cenou.

Dolomity s dětmi

Pokud máte obavy, že dovolená s dětmi v horách bude jen o tahání kočárku do kopce a kňourání, Dolomity vás rychle vyvedou z omylu. Italové děti milují a místní infrastruktura je tomu naprosto přizpůsobená.

Tip na snadný výlet: Vyjeďte lanovkou na Alpe di Siusi. Je to největší horská louka v Evropě, je téměř placatá, plná dřevěných salaší, koní a cestiček, které zvládnou i batolata.

Alta Badia a parky Movimënt: Protože jsme bydleli v La Ville, tohle pro nás byl „game changer“. Na náhorních plošinách mezi Corvarou, La Villou a San Cassianem vybudovali unikátní parky Movimënt. Nejsou to jen obyčejná hřiště. Najdete tu lezecké stěny, zip-line dráhy, vodní světy nebo „medvědí park“ – a to všechno ve výšce 2000 metrů s výhledem na ledovec Marmolada. Většina lanovek je „stroller-friendly“ (vezmou kočárek zdarma).

S kočárkem nebo nosítkem? Na zpevněné cesty v údolích (např. stará železniční trať z Cortiny do Dobbiaca) vám stačí kočárek. Na hřebeny ale doporučujeme spíše sportovní terénní kočárek nebo ještě lépe nosítko/krosnu. S krosnou se dostanete i na místa jako Cinque Torri nebo k jezeru Sorapis.

Krávy a svišti: Pro děti je největší atrakcí často samotná příroda. Louky jsou plné pasoucích se krav s typickými zvonci (krávy Haflingerské jsou velmi fotogenické) a když budete potichu, v oblasti průsmyku Gardena nebo pod Sasso Piatto určitě uslyšíte a uvidíte pískající sviště.