Skalní hrad Drábské světničky v Českém ráji

Úno 14, 2021 1414 0 0

Vyrážíme do ráje! Největší dominantou Českého ráje je bezpochyby bývalá skalní pevnost Drábské světničky, která se tyčí až 141 metrů nad údolím.

Původně dřevěný hrad dnes připomíná několik „světniček“, vytesaných do skalního masivu, který býval osídlen již v pravěkých dobách pravěku… Protáhněte si tlapky, vyrážíme za dalším dobrodružstvím!🐾

Skalní hrad Drábské světničky - Český ráj - Greenmind.cz - Cestování se psem

🏰 Skalní pevnost Drábské světničky

Hrad byl založen už ve 13. století, kdy společně s nedalekou Klamornou a Starými Hrady u Příhraz tvořil důležitý pilíř strážných bodů, chránících část pojizerské stezky.

Drábské světničky byly původně dřevěným hradem, který byl vybudován na vrcholcích několika pískovcových bloků, které od sebe byly odděleny úzkými puklinami. Vzájemně je propojovaly různé můstky, schodiště a ochozy.

Dochované komůrky, vytesané do skály, se nacházejí v různých výškových úrovních, kde si zároveň můžete prohlédnout i pozůstatky po ukotvení několika bývalých mostních konstrukcí nebo dřevěných ochozů. Největším „majstrštykem“ byla velká roubená věž, která chránila vstup do hradu po visutém/padacím mostě.

Hrad byl opuštěn po bitvě u Lipan, kdy začal postupně chátrat. Nadále ale byl oblíbeným cílem během třicetileté nebo 2. světové války, kdy lidé využívali jeho obrannou funkci.

Tipnete si, jaká místnost byla na hradě největší? Je to kaple. Zajímavostí je, že měla tesaný oltář, který byl objeven až v roce 1921. Pokud vás zajímá, jak tehdy Drábské světničky vypadaly, přibližný model si můžete prohlédnout v Muzeu města Mnichovo Hradiště.

🐾 Kudy k Drábským světničkám?

Výchozím bodem je penzion Na krásné vyhlídce, kde necháváme auto a vyrážíme vstříc dobrodružství. Teda… Vyrážíme… Stačilo otevřít kufr, Lucy spatřila kozy, prasátka a králíky v přilehlé minizoo a bylo vymalováno. :)

Kdybych ji tu nechal a vyrazil ke hradu sám, najdu Lucy na úplně stejném místě, pasoucí všechna ta zvířata přes plot. Naopak Rozárce jsou úplně buřt, a tak po chvilce přemlouvání vyrážíme dále.

Zlatá stezka Českého ráje

Chcete vidět ta nejkrásnější místa Českého ráje? Vyrazte po červené! Zlatá stezka Českého ráje měří celkem 119 km a provede vás těmi nejzajímavějšími zákoutími.

Postupně scházíme do údolí mezi spoustu malých skalek, které jsou pokryté obrovskou sněhovou čepicí.

Studený průchod

Tahle 100 m dlouhá skalní soutěska je jedním z největších (a nejdelších) taháků na cestě k Drábským světničkám! Až budete uprostřed, doslova vás pohltí atmosféra a silná energie vysokých skal kolem vás. Je to silné zážitek! :)

Průměrná teplota tu navíc po celý rok nepřesahuje 10 °C, takže pokud nemáte rádi letní horka, mám pro vás tip, kde se před nimi schovat. :)

Vyhlídky na každém kroku

Ještě před hradní pevností přicházíme k prvním vyhlídkám, odkud se otevírají krásné výhledy do širokého okolí. Zahlédnout můžete například hrad Bezděz, Ralsko, Jizerky nebo i Krkonoše…

Kousek odtud už stojí samotná skalní pevnost Drábské světničky, která je však plně přístupná jen od dubna do října. Což mi před výletem tak trošku uteklo… :)

Ale nevadí! Stačí po schůdcích vylézt na protější skálu, ze které budete mít Drábské světničky jako na dlani! A my se sem alespoň máme důvod vrátit ještě alespoň jednou v létě… :)

Hradiště Hrada a Klamorna

Pokračujeme dále po červené, kterou kopíruje i naučná stezka Příhrazskými skalami. Ta nás dovádí ke hradišti Hrada a Klamorna. Právě tady stály ve středověku obranné hrádky, které byly součástí opevněné soustavy.

Díky doloženému pravěkému osídlení patří tato lokalita k těm archeologicky vůbec nejcennějším u nás. V hradišti jsou dodnes patrné komůrky, které byly vytesané přímo do skály.

Píčův statek

Ehm… Jo! Nehledejte v tom žádné sprosťárny. :)

Píčův statek stojí kousek od hradiště, ale zachovaly se z něj už jen zbytky zdí a sklepení vytesané do skály. V minulosti to však byla jedna z největších usedlostí v tomto kraji a první zmínky pocházejí už z roku 1554.

Po roce 1948 byla rodina Píčů, která statek obývala, vyhnána a uvězněna, načež začal bohužel opuštěný chátrat a z části byl i rozebrán.

Pověst o obrovi

„Drábské světničky dostaly jméno podle obra, který zde kdysi žil spolu se svou ženou. Jmenoval se Dráb a byl to pořádný hromotluk. Lidem nikdy neublížil, napoak se s nimi rád přátelil, ale báli se ho. Tak jim alespoň tajně pomáhal.

Viděl, jak lidé slouží svým zvířatům, jak je krmí a strají se o ně. Usoudil tedy, že by jim pomohl, kdyby je občas nějakého zvířete zbavil. On bude mít jídlo a lidem se uleví od starostí. Jednoho dne obrova žena zemřela. Byl z toho velmi smutný a jeho domácnost chřadla. Po čase se rozhodl, že si sežene děvečku od lidí. A taky si jednu hned přinesl.

Bylo to Anička z blízké vesnice. Anička se Drába starala a brzy poznala, že se ho nemusí bát. Stýskalo se jí ale po rodičích. Tak obra přemluvila, aby ji pustil na jeden den domů, že se večer vrátí. Lidé ve vesnici byli rádi, že Aničku vidí živou. Hned je ale napadlo, že by mohli využít situace a zbavit se zloděje zvířat.

Od Aničky zjistlili, že obr každé poledne tvrdě usne a už vymýšleli plán… Druhý den v poledne se vydali k obrovi, aby ho spícího odvezli někam daleko. Jen ho však položili na vůz, hned pod jeho vahou upadlo kolo. Jak to drclo, obr se vzbudil.

Ve své dobrotě si myslel, že těm chudákům rozbil vůz a snažil se vše napravit. Řekl jim, že na louce pod lesem u velké borovice zakopal poklad. Část ať si vemou na nový vůz a zbytek peněž ať dají Aničce za její dobré služby. Lidé tak poznali, že je obr hodný, ale opuštěný. Od té doby jej ve skalách navštěvovali a nosili mu jídlo. Obr na oplátku pomáhal na poli a v lese.“