Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně

Technický klenot v srdci Jeseníků a jeden ze 7 divů České republiky. To je přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, která láká spoustu turistů. A to nejen k samotné nádrži, ale i na výhled na okolní horské vrcholky.🏔 Praděd je jen co by kamenem dohodil.😉 Tak protáhnout tlapky a vyrážíme za dalším dobrodružstvím!🐾

1 ze 7 divů České republiky

Dlouhé stráně jsou naší nejvýkonnější vodní elektrárnou, skládají se ze dvou nádrží s výškovým rozdílem 510,7 m a zajišťují stabilitu elektrizační soustavy.

• Horní nádrž najdeme na vrcholku hory Dlouhé stráně (1 350 m n. m.), má provozní objem 2 580 000 m³ a v nejhlubším místě naměříme k hladině 26 m
• Dolní nádrž leží o něco níže, na řece Divoká Desná, s celkovým objemem 3 405 000 m³

Pokud si nezajdete přímo na exkurzi s průvodcem, složité technické zázemí vám zůstane skryté. Dlouhé stráně jsou totiž součástí CHKO Jeseníky a provoz tak byl z ekologických (ale i estetických) důvodů umístěn do podzemí. Obsahuje největší reverzní vodní turbíny v Evropě (2. největší na světě) a je dokonce 3. největší přečerpávací vodní elektrárnou na světě!💪 A taky zároveň nejvýše položenou vodní plochou u nás… Spoustu „nej“, kvůli kterým ji rozhodně musíte vidět!😉

A zajímavostí také je, že horní nádrž byla zaizolována 18 cm vrstvou asfaltu až z Albánie! Ten totiž vydrží obrovský rozdíl teplot, který na vrcholku Dlouhých strání nastává.💪

Déjà vu aneb po stopách Spartana

Déjà vu nebo Deža neví?😀

Když parkujeme našeho motorového oře na parkoviště v Koutech nad Desnou, hned se mi vybaví spoustu vzpomínek. Před pár lety jsem tu totiž běžel Spartan Race, který je v této lokalitě výjimečný a téměř vždy na závodníky čeká kruté počasí.😇

Až nahoru nástroje vede červená turistika trasa, přičemž první část cesty stoupáme po místní sjezdovce. Před pár dny napadl nový prašan, a tak už se po ní prohánějí první lyžaři a snowboarďáci. Pokud tudy v zimě půjdete, tak hlavně opatrně a po kraji, ať vás (nebo vašeho chlupáče) někdo omylem nesmete.🤟 Stoupání do příkrého kopce mi připomíná další a další zážitky ze Spartana, kdy jsem měl namísto krosny na zádech obří pytel plný písku.😇

I díky krásným výhledům ze sjezdovky stoupání utíká poměrně rychle a dokonce předcházíme i jednoho skialpinistu za druhým.💪 Najednou stojíme na konci sjezdovky a dál už pokračujeme bez diváků. Hnedka po pár krocích lesem narážíme na krásnou dřevěnou chaloupku, která slouží jako turistické odpočívadlo.

Nahoře nás čekají už doslova závěje sněhu, kdy každý krok znamená potenciální propad až po kolena. V takových chvílích docela závidím hafanům, že jsou tak lehcí a neboří se.😁 Anebo lidem se sněžnicemi, no. Ale my jdeme dááál!😄

Ani se 12x nepropadneme a už jsme tam!😍 Na vrcholu Dlouhých strání u horní nádrže stejnojmenné elektrárny! A jak jsme to poznali? Najednou nám před očima vyrostlo zábradlí. Nic jiného totiž vidět nebylo.😅 No co už, naše „mlžné prokletí“ pokračuje…👻

Všude ale říkám, že příroda je krásná za jakéhokoliv a počasí a za tím si stojím.💪 I když nás ledové krystalky pleskají přes obličej a yorkmuti takřka vlají na vodítku jak papíroví draci, obcházíme nádrž kolem dokola.

To, že už jsme za půlkou poznáváme tak, že nás krystalky pleskají z druhé strany.☝️😁

Zpátky na bobech?

Nabízelo by se to, ale bohužel je s sebou nemáme… Příště balíme do povinné výbavy podprdeláč!💪 Terka to zkouší alespoň jízdou po igelitové tašce, ale ani se zapřažením saňového psa Rozárky to moc nefunguje, tak třeba příště.😅

🌍 Trasa výletu